Novoromantismus
-
touha spojit hudbu s literaturou → vznik programní hudby
-
nové nástroje v orchestru → nové barvy
-
více chromatiky
Hector Berlioz
-
1803-1869
-
zakladatel programní hudby, spisovatel, dirigent
-
nový megalomanský přístup k instrumentaci (242 smyčců, 30 klavírů, 30 harf)
-
žák Antonína Reichy
-
chtěl na pařížské konzervatoři učit harmonii a skladbu — neuměl na nic hrát → knihovník konzervatoře
-
dílo
-
Fantastická symfonie
-
premiéra 1830
-
první programní symfonie
-
ideé fixe — „stálá myšlenka“, během díla se proměňuje, vystihuje programní záměr
-
věty — sny a vášně, na plese, na venkově, cesta na popraviště, sabat čarodějnic
-
Harold v Itálii
-
programní symfonie se sólovou violou
-
inspirace Byronem
-
na popud Paganiniho (odmítl s tím, že si neobjednal pauzy, poté litoval)
-
ideé fixe
-
Requiem (16 tympánů v orchestru)
-
Romeo a Julie
-
Velká symfonie smuteční a triumfální
-
opery — Benvenuto Cellini, Trojané, Beatrice et Bénédict
-
oratoria — Dětství ježíšovo, Te Deum
-
Římský karneval (programní předehra)
-
Faustovo Prokletí (dramatická legenda)
Franz Liszt
-
1811-1886
-
studoval ve Vídni u Czerného (Transcendentální etudy) a Salieriho
-
chtěl na Pařížskou konzervatoř — nebrali cizince → soukromě u Rejchy
-
učil a finančně podporoval Wagnera (dcera Cousima si pak Wagnera vzala)
-
“Paganini na klavír”, opak Chopina
-
v závěru života — duchovní cesta (2 mše, 2 oratoria)
-
tvorba se dělí na
-
vlastní skladby
-
transkripce a parafráze
-
“zakladatel” symfonické básně a klavírního recitálu
-
dílo
-
Les Préludes (na básně Alphonse de Lamartine — „život je sérií předeher k pravému životu po smrti“)
-
Symfonické básně — Co slyšíme na horách (první), Hamlet, Orfeus, Hunská bitva
-
2 symfonie — Faustovská, Dantovská
-
2 klavírní koncerty — Eb dur, A dur
-
Sonáta h moll
-
19 Uherských rapsodií
-
Etudy — 12 transcendentálních, 6 paganiniovských
-
3 sny lásky (Liebestraum)
-
Atonální bagatela (experiment z konce života, úplně se vymyká)