Gregoriánský chorál a světská hudba
Gregoriánský chorál
-
znaky
-
liturgický zpěv katolické církve
-
jednohlasý, bez doprodovu
-
církevní tóniny
-
pramení z židovského synagogálního bohoslužebného zpěvu
-
vliv křesťanství, řecké a římské hudby
-
Papež Gregorius Magnus (Řehoř Veliký) → Gregoriánský chorál
-
upravil a doplnil
-
Antifonář Řehořův
-
kvůli neumatické notaci (nedokonalé) — škola pěvců
-
největší rozkvět — 8. - 9. století
-
ústřední bod — mše
-
Kyrie eleison
-
Gloria
-
Credo
-
Sanctus
-
Benedictus
-
Agnus Dei
-
proměnné části
-
Introitus (vstup)
-
Graduale (modlitba na stupních k oltáři)
-
Offertorium (obětování)
-
Communio (přijímání)
-
dělení
-
na jednom tónu (recitace/čtení)
-
jedna slabika — jeden tón
-
jedna slabika — 2-3 tóny
-
melismatické zpěvy — jedna slabika — větší množství tónů
-
sekvence — z melismat nad textem Alleluia
-
Victimae Paschali Laudes (Chvály velikonoční oběti)
-
Veni Sancte Spiritus (Příjď Svatý Duchu)
-
Lauda Sion Salvatorem (Chval Sione Spasitele)
-
Dies Irae (Den hněvu)
-
od 1727 — Stabat Mater
Světská hudba
-
nejprv latinsky — duchovenstvo v klášterech, dvůr Karla Velikého
-
rytířská tradice (jižní Francie — 1100) — milostný chanson, ranní alba, večerní serenáda
-
inspirace — marná láska k vdané ženě
-
epické zpěvy = chansons de geste (písně o činech) — historické příběhy Karla Velikého a Alexandra Velikého
-
Trobadoři (2500 textů, 300 nápěvů)
-
Vilém IX. hrabě z Poitiers
-
Bernart de Ventadorn
-
Trouveři (4000 textů, 2000 nápěvů)
-
Richard I. Lví Srdce
-
Adam de la Halle
-
Minnesängři (v Německu)
-
Walther von der Vogelweide
-
Heinrich von Meissen
-
trobadoři a trouvéři — durmoll
-
minesengři — chorálová předloha