Čeští klasikové
-
18. století
-
Čechy = konzervatoř Evropy — velká hudebnost
-
prolnutí evropských společenských a hudebních tendencí s českou lidovou hudební tradicí
Jan Václav Stamic
-
evropský význam, houslista
-
představitel mannheimské školy
-
v době vrcholícího baroka se podílel na tvorbě sonátové formy — princip tématického kontrastu hudebních myšlenek
-
inovátorský způsob orchestrální hry
-
přidáním menuetu jako 3. věty dotvořil novou formu symfonie
-
mohutná crescenda a decrescenda
-
ideál dramatického konfliktu v hudbě
-
bas už není pouze doprovodný (generalbas) — podílí se na stavbě věty, může mít i roli prvního hlasu
Antonín Rejcha
-
profesor na pařížské konzervatoři, učitel Berlioze, Liszta, Francka
-
Beethovenův přítel
-
zakladatel dechového kvintetu
-
autor několika hudebních učebnic
-
předjímá myšlenku Wagnera o všeuměleckém díle (Gesamtkunstwerk)
-
geniální matematik
-
nápad čtvrttónové hudby
-
dílo
Josef Mysliveček
-
vyučený mlynář, působil v Itálii (tam přezdíván „božský Čech“)
-
přátelské styky s Mozartovou rodinou — Mozart na začátku čerpal z jeho děl
-
dílo
-
Bellerofonte
-
Semiramis
-
Antigona
Jiří Antonín Benda
-
psal melodramy (vymyslel Jean Jacques Rousseau)
-
od 1750 — kapelník v německém městě Gotha
-
filosof — v 52 letech přestal psát a připravoval se na smrt
Pavel Vranický
-
moravský skladatel
-
působil ve Vídni (ředitel dvorního orchestru)
-
dirigoval premiéru Beethovenovy 1. symfonie
-
dílo
-
opery — Oberon, Král elfů (inspirace pro Kouzelnou Flétnu)
-
Symfonie charakteristická pro smír s republikou francouzskou
František Kramář
-
působil ve Vídni (od 1818 císařský dvorní skladatel)
-
výborné smyčcové kvartety — ve své době oblíbenější než Beethovenovy
-
oblíbený nástroj — klarinet → koncerty pro klarinet
Jan Křtitel Vaňhal
-
svými operami se proslavil v Itálii
-
dnes se hrají jeho koncerty — v šoku z náhlého úspěchu v mladém věku začal pálit své noty v domnění, že nejsou dost dobré
Jan Václav Hugo Voříšek
-
studoval práva
-
učil Napoleonova syna
-
dílo
-
symfonie D dur
-
12 rapsodií pro klavír
František Xaver Brixi
-
kapelník v chrámu sv. Víta
-
hudební jazyk podobný Mozartovi
Václav Jan Tomášek
-
přezdívaný „pražský hudební papež“
-
pedagog, Mozartův ctitel
Jiří Ignác Linek
-
dílo
-
česká sepolkra (o umučení Krista)
Jakub Jan Ryba
-
chudý a nešťastný život
-
psal hudbu na české texty (propagace češtiny)
-
spáchal sebevraždu
-
dílo
-
2 sbírky písní na slova českých obrozeneckých básníků
-
zhudebnil český překlad Stabat Mater
-
Česká mše vánoční (Rybovka)