Základní harmonické pojmy a pravidla
Postuláty harmonie.
Notová osnova
Notová osnova se skládá z pěti linek a čtyř mezer. Když přesahuje nota "kapacitu" notové osnovy, používají se pomocné linky. Nožičky u not se kreslí z pravé strany nahoru až do 3. linky, od 3. linky včetně se pak kreslí zleva dolů.
Co píšu do notové osnovy?
Klíče
Klíč svým umístěním udává, jakou výšku mají noty na notové osnově. Druhu klíčů je hodně, znát ovšem stačí 3 (reálně 2, ale pšššt).
Klíč | Symbol | Udává notu |
---|---|---|
Houslový (G) | g1 | |
Basový (F) | f (malé f) | |
Altový (C) | c1 |
Noty
Délku noty a pauzy určuje její tvar (počet praporků), popřípadě "vybarvenost".
Nota | Symbol | Počet dob |
---|---|---|
Celá | 4 | |
Půlová | 2 | |
Čtvrťová | 1 | |
Osminová | 1/2 | |
Šestnáctinová | 1/4 |
Pro jemnější hodnoty (noty třicetidvoutinové a šedesátičtyřtinové) se přidává pouze víc praporků. Existuje taky nota dvoucelá (na 8 dob), avšak ta se skoro nepoužívá.
Pauzy
Systém je naprosto stejný jako u not. I pro pauzy platí, že pro jemnější hodnoty se přidává víc praporků.
Pauza | Symbol | Počet dob |
---|---|---|
Celá | 4 | |
Půlová | 2 | |
Čtvrťová | 1 | |
Osminová | 1/2 | |
Šestnáctinová | 1/4 |
Metrum
Metrum se skládá ze dvou čísel. Vrchní číslo udává, kolik not se vejde do taktu. Spodní číslo pak říká, o jaké noty jde.
4 | — Počet not v taktu |
4 | — Udávající nota |
Př.: Mám dané metrum 3/4. To znamená, že do taktu se vlezou tři čtvrťové noty.
Předznamenání
Tohle je kvartkvintový kruh. Čím více jdeme po směru hodinových ručiček (po kvintách), tím více bude mít tónina křížků, tudíš bude tónina znít světleji. Obráceně to funguje stejně s tím rozdílem, že ubíráme křížky/přidáváme béčka. Tento kruh bych si doporučoval vsugerovat do mysli, protože je to jedna ze zásadních věcí v harmonii.
Křížky přidáváme v tomto pořadí: F#, C#, G#, D#, A#, E#, H#
Béčka přidáváme v tomto pořadí: Bb, Eb, Ab, Db, Gb, Cb, Fb
Intervaly
Intervaly je rozdíl ve vzdálenosti mezi dvěma tóny. Jsou dva typy intervalů – ty, co mohou být čisté (1, 4, 5, 8, ...) a ty, které mohou být malé a velké (2, 3, 6, 7, ...). Všechny intervaly mohou být zvětšené (dvojzvětšené) a zmenšené (dvojzmenšené).
# | Název | V jedné oktávě | Kvalita |
---|---|---|---|
1 | Prima | Prima | Čistý |
2 | Sekunda | Sekunda | Malý/velký |
3 | Tercie | Tercie | Malý/velký |
4 | Kvarta | Kvarta | Čistý |
5 | Kvinta | Kvinta | Čistý |
6 | Sexta | Sexta | Malý/velký |
7 | Septima | Septima | Malý/velký |
8 | Oktáva | Prima | Čistý |
9 | Nóna | Sekunda | Malý/velký |
10 | Decima | Tercie | Malý/velký |
11 | Undecima | Kvarta | Čistý |
12 | Duodecima | Kvinta | Čistý |
13 | Tercdecima | Sexta | Malý/velký |
14 | Kvartdecima | Septima | Malý/velký |
15 | Kvintdecima | Oktáva | Čistý |
Pokud chci sčítat dva intervaly, musím odečíst jedničku. Je to z toho důvodu, že nemůžeme započítávat dvakrát ten samý tón. (4 + 3) se tedy v tomto případě nerovná 7 (septima), nýbrž 6 (sexta).
Citlivý tón
Je to tón s charakteristickou vlastností — chce se rozvést k tónicky znějícímu akordu (tónům toniky). Je vždy půltón od tónů tóniky.
Citlivý tón nesmí být zdvojen.
V dur ho můžu najít na 7. stupni ve stupnici. V moll je to trošku složitější — v moll přirozené (aiolské) se citlivý tón nachází na 6. stupni, pokud se pohybuji v moll harmonické nebo melodické, mám citlivé tóny dva, a to na 6. a 7. stupni.