Tradice České lidové hudebnosti

Kramářské písně

  • doba — 16. století do poloviny 19. století
  • profesionální zdroj populární hudby
  • účel — přísun informací (nebyly spoje a české noviny nebyly vůbec, anebo málo šířeny)
  • “Divadlo jednoho herce” — písničkář, co chodil po jarmarcích, církevních nebo jiných shromážděních
    • zpíval písně, ukazoval nakreslené výjevy
    • po produkci prodával vytištěný text → jediný psaný projev, který se dostal mezi lid
  • melodie
    • jednoduchá, snadno zapamatovatelná
    • inspirováno národní písní
  • tématika
    • církevní (3⁄4)
    • milostné příběhy
    • černá kronika
    • politické události
  • autoři
    • František Hais
    • moderní
      • Šlapeto
      • Rodina Váňova
      • Osvobozené divadlo — Píseň strašlivá o Golemovi (hra Golem)
  • Pravdivost neověřitelná — druh bulváru
  • S rozvojem českého tisku (60. léta 19. století) — vzdělanost ↑, kramářské písně ↓

Společenské a vlastenecké písně

  • účel — druh patriotismu, vyjádření lásky k vlasti
  • z počátku — písně od neznámých autorů do sborníku
1822 - 1827 — Slovanské národní písně — František Ladislav Čelakovský
1825 — České národní písně (nazývané Rittersberkova sbírka)
1835 — Moravské národní písně — František Sušil
1842 — Písně národní v Čechách — Karel Jaromír Erben
1853 - 1860 — Moravské národní písně s nápěvy vřaděnými do textu — František Sušil
1862 - 1864 — Prostonárodní české písně a říkadla — Karel Jaromír Erben
  • první skladatele, kteří psali písně na české texty
    • Václav Jan Tomášek
    • Jakub Jan Ryba
    • František Max Kníže
  • Věnec ze zpěvů vlastenských uvitý a obětovaný dívkám vlastenským
    • zásluha Josefa Krasoslava Chmelenského (libreto Dráteník) a Františka Škroupa (Fidlovačka)
    • 6 ročníků — 166 písní
  • 1834
    • Kde domov můj (Tyl + Škroup — Fidlovačka)
    • Hej Slováci, eště naša slovenská reč žije — Samuel Tomášik → Hej slované (hymna všech slovanů)
  • Spolkový život v 60. letech 19. století
    • 1860 — Říjnový diplom → politické uvolnění
    • rozvoj spolkového života — lidé se začali scházet → národní cítění a soudružnost
1861 — vznik pěveckého spolku HLAHOL (vedl také Bedřich Smetana)
1862 — tělocvičná jednota SOKOL (dodnes činná)
1863 — vznik UMĚLECKÉ BESEDY
1868 — položen základní kámen Národního divadla
1881 — Národní divadlo vyhořelo (otevřeno znovu 1883)
1892 — po vzoru Umělecké besedy — MORAVSKÁ BESEDA (zakláda Richard Kaska)
1913 — SLEZSKÁ BESEDA (Eduard Bartoníček)

Dechová hudba a Sokolské písně

  • “Turecká muzika”
    • 19. století
    • v Rakousku podle turků — bicí nástroje
  • vynalezení strojku → žestě přebírají vedoucí úlohu
  • 1850 — “Jednota ku zvelebení hudby vojenské” — vychovává muzikanty
  • Július Fučík — známý vojenský dirigent (strýc stejnojmenného komunistického novináře)
  • 1871 — sokolská dechová hudba v Kolíně
    • vedl František Kmoch (230 skladeb)
    • písně vycházely z národních písní
    • vrcholí refrénem — zpívají i hudebníci + obecenstvo
    • → vlastenecký náboj

Lidová hudba

  • spontánní projev lidové hudebnosti
  • autor většinou neznámy
  • ústní tradice → z generace na generaci
  • liší se v melodice, rytmu, harmonii podle lokality
  • částečně zaniká, kde působí civilizace/komerce
  • Klasičtí skladatelé
Antonín Dvořák — Slovanské tance
Bedřich Smetana — České tance
Leoš Janáček — Lašské tance
Béla Bartók — Maďarské, slovesnké, valašské písně
Johanes Brahms — Uherské tance
Ferenc Liszt — Uherská rapsodie
  • zasahuje do populární hudby
    • blues — černošská lidová hudba
    • irská melodika (frei zu sein — in extremo)
  • nejstarší zápisy u nás (16. století)
    • Proč Kalino v struze stojíš
    • Když jsem já ty koně pásal
  • sběratelé
    • Karel Jaromír Erben
    • František Sušil
  • umělci, kteří se zabývají
    • BROLN (Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů)
    • Ondráš
    • Jožka Černý
    • Martin Hrbáč
  • v dnešní době silná tradice na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku nebo Rumunsku — Romská lidová hudba