Tradice České lidové hudebnosti

Kramářské písně, společenské a vlastenecké písně, dechová hudba a sokolské písně, lidová hudba

Kramářské písně

  • doba — 16. století do poloviny 19. století
  • profesionální zdroj populární hudby
  • účel — přísun informací (nebyly spoje a české noviny nebyly vůbec, anebo málo šířeny)
  • “Divadlo jednoho herce” — písničkář, co chodil po jarmarcích, církevních nebo jiných shromážděních
    • zpíval písně, ukazoval nakreslené výjevy
    • po produkci prodával vytištěný text → jediný psaný projev, který se dostal mezi lid
  • melodie
    • jednoduchá, snadno zapamatovatelná
    • inspirováno národní písní
  • tématika
    • církevní (34)
    • milostné příběhy
    • černá kronika
    • politické události
  • autoři
    • František Hais
    • moderní
      • Šlapeto
      • Rodina Váňova
      • Osvobozené divadlo — Píseň strašlivá o Golemovi (hra Golem)
  • Pravdivost neověřitelná — druh bulváru
  • S rozvojem českého tisku (60. léta 19. století) — vzdělanost ↑, kramářské písně ↓

Společenské a vlastenecké písně

  • účel — druh patriotismu, vyjádření lásky k vlasti
  • z počátku — písně od neznámých autorů do sborníku
1822 - 1827 Slovanské národní písně — František Ladislav Čelakovský
1825 České národní písně (nazývané Rittersberkova sbírka)
1835 Moravské národní písně — František Sušil
1842 Písně národní v Čechách — Karel Jaromír Erben
1853 - 1860 Moravské národní písně s nápěvy vřaděnými do textu — František Sušil
1862 - 1864 Prostonárodní české písně a říkadla — Karel Jaromír Erben
  • první skladatele, kteří psali písně na české texty
    • Václav Jan Tomášek
    • Jakub Jan Ryba
    • František Max Kníže
  • Věnec ze zpěvů vlastenských uvitý a obětovaný dívkám vlastenským
    • zásluha Josefa Krasoslava Chmelenského (libreto Dráteník) a Františka Škroupa (Fidlovačka)
    • 6 ročníků — 166 písní
  • 1834
    • Kde domov můj (Tyl + Škroup — Fidlovačka)
    • Hej Slováci, eště naša slovenská reč žije — Samuel Tomášik → Hej slované (hymna všech slovanů)
  • Spolkový život v 60. letech 19. století
    • 1860 — Říjnový diplom → politické uvolnění
    • rozvoj spolkového života — lidé se začali scházet → národní cítění a soudružnost
1861 vznik pěveckého spolku HLAHOL (vedl také Bedřich Smetana)
1862 tělocvičná jednota SOKOL (dodnes činná)
1863 vznik UMĚLECKÉ BESEDY
1868 položen základní kámen Národního divadla
1881 Národní divadlo vyhořelo (otevřeno znovu 1883)
1892 po vzoru Umělecké besedy — MORAVSKÁ BESEDA (zakláda Richard Kaska)
1913 SLEZSKÁ BESEDA (Eduard Bartoníček)

Dechová hudba a Sokolské písně

  • “Turecká muzika”
    • 19. století
    • v Rakousku podle turků — bicí nástroje
  • vynalezení strojku → žestě přebírají vedoucí úlohu
  • 1850 — “Jednota ku zvelebení hudby vojenské” — vychovává muzikanty
  • Július Fučík — známý vojenský dirigent (strýc stejnojmenného komunistického novináře)
  • 1871 — sokolská dechová hudba v Kolíně
    • vedl František Kmoch (230 skladeb)
    • písně vycházely z národních písní
    • vrcholí refrénem — zpívají i hudebníci + obecenstvo
    • → vlastenecký náboj

Lidová hudba

  • spontánní projev lidové hudebnosti
  • autor většinou neznámy
  • ústní tradice → z generace na generaci
  • liší se v melodice, rytmu, harmonii podle lokality
  • částečně zaniká, kde působí civilizace/komerce
  • Klasičtí skladatelé
Antonín Dvořák Slovanské tance
Bedřich Smetana České tance
Leoš Janáček Lašské tance
Béla Bartók Maďarské, slovesnké, valašské písně
Johanes Brahms Uherské tance
Ferenc Liszt Uherská rapsodie
  • zasahuje do populární hudby
    • blues — černošská lidová hudba
    • irská melodika (frei zu sein — in extremo)
  • nejstarší zápisy u nás (16. století)
    • Proč Kalino v struze stojíš
    • Když jsem já ty koně pásal
  • sběratelé
    • Karel Jaromír Erben
    • František Sušil
  • umělci, kteří se zabývají
    • BROLN (Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů)
    • Ondráš
    • Jožka Černý
    • Martin Hrbáč
  • v dnešní době silná tradice na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku nebo Rumunsku — Romská lidová hudba